Mára - XTZ 750
Napsal: sob kvě 14, 2016 7:23 pm
Zdar blátomilové a asfaltomilové, rád bych se zde uvedl a představil. Vezmu to trochu oklikou jelikož sedím doma se zlomenou rukou (ještě se k tomu vrátím) a čas plyne tak nějak pomaleji. K jednostopým vozidlům vehiklům mě to nikdy moc netáhlo, teprve až ve 23letech jsem zjistil, že musim mít motorku. Výběr se samosebou stočil do země vycházejího slunce a jelikož se mi zalíbil styl cafe racer zakotvila u mě jedna trochu zanedbalá Honda CB400N z roku 1979, kupodivu jsem druhý majitel. Je to skvělý, zábavný stroj, který se i na svůj status veterána krásně vodí. Ale jak kilometry přibývaly zjišťoval jsem, že to není to pravé po čem toužím. Začalo to po dvoudenní vyjížďce na Šumavu, začal jsem zjišťovat, že cesta pod koly nemusí být zpevněná a vlastně ani tak nějak nemusí existovat vůbec. A brouček začal hlodat. Nejprve AfricaTwin, ale cena mě vyděsila. V-Stromy, Varadera a podobné zženštilosti s 19" kolem jsem vyřadil hned. BMW finačně mimo mísu a je to tuctovka. A tak to po sléze vypadalo, že se usadím na Trasalpu 600. Tou dobou už jsem hltal cestopisy na Motorkářích a když jsem se někdy na jaře 2015 začetl do zápisků nějakejch šílenců vyrazivších do Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Pamíru a podobnejch destinací nestíhal jsem valit oči. A na čem, že to jedou Yamaha XTZ 750 Superténéré, to slyšim prvně. Ty dvě kulatý světla mě uchvátily. Jinak jěště k tomu cestopisu (myslím, že už jsem ho četl třikrát) neuvěřitelný obrovsky kluky obdivuju k čemu odhodlali a co dokázali, ta příprava a plánování fuuu. A vůbec víc než měsíc na cestě, v mrazech, ve vedrech, v tom prachu můžeš se spolehnout jen na sebe a na svůj stroj. A jak Bonnnyes zůstal v tom potoku, no chvíli jsem myslel, že už se s Váma nevrátí......Každopádně jestli to čtete tak obrovsky smekám, respekt, inspirující.
A to byl ten moment kdy začala moje nemoc XTZ. Když jsem si o tomhle začal pročítat ujišťoval jsem se, že ho musim mít, přesně tohle jsem hledal. Začal jsem obhlížet inzeráty a koncem roku jsme s kamarádem vyrazili pro jednu 750tku kousek za Brno. Vypadala fajn tak jsme si s majitelem plácli a otočili směrem domu. První jízda v životě na takhle silný motorce a ještě v dešti, 200km v dešti, 10°C, posledních 50km ve tmě ale dobrý cítil jsem, že je to ONA. Působila na mě obrovskym dojmem a to mám dva metry ale rychle jsem si na ní zvykal. Ještě než nasněžilo jsem najel pár kilometrů a přes zimu spřádal plány. Nechal jsem vyrobit podložky řidítek, koupil nerez kryt řetězu, vyrval to děsný denní svícení, odrezil a natřel vejfuk atd. Poslední dodělávky a už jsem vyhlížel jaro a první pořádný kilometry na MOJÍ tenerce. Něco málo jsem najezdil a ještě poladil a přiblížil se den vyjížďky s lidma z práce na jeden den do Rakous. Moc jsem se těšil, moje první cesta za hranice a na červen jsem plánoval Grossglockner a pojížďky okolo. Ale pani v R. Kangoo byla jiného názoru, dvě zatáčky za barákem mi vyjela z vedlejší silnice tak blbě a pozdě, že už nešlo nic dělat a já jí trefil asi v 50km/h do dveří. Zlomený levý zápěstí a mašina taky celkem pocuchaná, no mohl jsem dopadnout o dost hůř. Jo byl to ten ten co sem jel do Rakouska a byl i sraz v Pnětlukách. Takže z dlouhý chvíle tady ťukám tenhle sloh. Kdo to dočetl až sem tak děkuji za pozornost a enduru zdar. Rád se s Vámi potkám osobně. Jěšte tady zkusim vložit nějaký vobrázky
vohnutý vidle
i kufr dostal pěkně nažrat
A to byl ten moment kdy začala moje nemoc XTZ. Když jsem si o tomhle začal pročítat ujišťoval jsem se, že ho musim mít, přesně tohle jsem hledal. Začal jsem obhlížet inzeráty a koncem roku jsme s kamarádem vyrazili pro jednu 750tku kousek za Brno. Vypadala fajn tak jsme si s majitelem plácli a otočili směrem domu. První jízda v životě na takhle silný motorce a ještě v dešti, 200km v dešti, 10°C, posledních 50km ve tmě ale dobrý cítil jsem, že je to ONA. Působila na mě obrovskym dojmem a to mám dva metry ale rychle jsem si na ní zvykal. Ještě než nasněžilo jsem najel pár kilometrů a přes zimu spřádal plány. Nechal jsem vyrobit podložky řidítek, koupil nerez kryt řetězu, vyrval to děsný denní svícení, odrezil a natřel vejfuk atd. Poslední dodělávky a už jsem vyhlížel jaro a první pořádný kilometry na MOJÍ tenerce. Něco málo jsem najezdil a ještě poladil a přiblížil se den vyjížďky s lidma z práce na jeden den do Rakous. Moc jsem se těšil, moje první cesta za hranice a na červen jsem plánoval Grossglockner a pojížďky okolo. Ale pani v R. Kangoo byla jiného názoru, dvě zatáčky za barákem mi vyjela z vedlejší silnice tak blbě a pozdě, že už nešlo nic dělat a já jí trefil asi v 50km/h do dveří. Zlomený levý zápěstí a mašina taky celkem pocuchaná, no mohl jsem dopadnout o dost hůř. Jo byl to ten ten co sem jel do Rakouska a byl i sraz v Pnětlukách. Takže z dlouhý chvíle tady ťukám tenhle sloh. Kdo to dočetl až sem tak děkuji za pozornost a enduru zdar. Rád se s Vámi potkám osobně. Jěšte tady zkusim vložit nějaký vobrázky
vohnutý vidle
i kufr dostal pěkně nažrat